Proč se dnes již prakticky nepoužívají točité schody?

Po schodech chodíme každý den. Najdeme je ve všech budovách, ať už se jedná o domov, práci, školu či úřady. Staly se tak běžnou a samozřejmou součástí našich životů, že jim prakticky již ani nevěnujeme pozornost.

 

Tomu samozřejmě napomáhá i fakt, že jsou standardizované, což znamená, že mají stejné rozměry, co se týká výšky i hloubky schodu i jejich počtu v jednom schodišti. To usnadňuje vytvoření svalové paměti. Ta zajišťuje, že na jejich překonávání prakticky nemusíme myslet.

 

schodiste2

 

To vše samozřejmě platí jen do chvíle, než najdeme nějaký neobvyklý typ. Pak najednou zjistíme, že postupujeme mnohem opatrněji, než je tomu normálně. Sem můžeme zařadit například i točité schody. Ty byly dříve velmi často používány, dnes je však již prakticky nenajdeme.

 

Samozřejmě pro jejich rozšíření existoval důvod. Zde byly dva hlavní. Tím prvním bylo ušetření místa. A je pravdou, že točité schodiště nezabere tolik prostoru, jako klasický typ. Proto se hodilo jak do menších stavení, kde v jednom domku žila vícečetná rodina, a každý kousek místa tak byl potřebný, tak i do šlechtických sídel či hradů, které byly známy svými vysokými věžemi.

 

schodiste4

 

A právě v těchto stavbách najdeme druhý důvod. Tím byla obrana. Všimněme si, že se vždy točí jen jedním směrem. Je to proto, aby obránci mohli pohodlně bojovat se zbraní v pravé ruce, zatímco útočníci ji budou muset držet v levé. A vzhledem k tomu, že tehdy stejně jako dnes byla většina lidí praváci, je jasné, jakou výhodu to představovalo.

 

Tento důvod samozřejmě opadl s nástupem střelných zbraní. Dnes už tedy točité schody prakticky nenajdeme. Jistě, jsou v historických budovách, avšak v těch nově postavených se používají jen zřídka. Výjimkou jsou pak ty, kde je skutečně nutné ušetřit místo. Příkladem mohou být rozhledny, které bývají vysoké a úzké.

 

Je tedy jasné, že většina lidí se s tímto typem schodiště běžně nesetkává. A je to dobře. To klasické je přeci jen bezpečnější.